Вацлав троян сказки ноты

В.Троян — Ноты для аккордеона

Произведения для аккордеона В.Трояна

Václav Trojan
Pohádky
márchen fairy-tales
klavírní výtah Karel Solc
Praha, 1970г.
номер h3941
Только описание.

VÁCLAV TROJAN (nar. 1907) vzbudil pozornost řadou děl novoklasického rázu, v nichž se pojí poetická fantasie se zdravou hudebností — jako jsou třeba komorní skladby nebo opera pro dětské interprety Kolotoč, ale jeho dosud největším úspěchem byla filmová hudba, S Jiřím Trnkou stvořili řadu kreslených filmů jako Špalíček, Císařův slavík, Princ Bajaja, Staré pověsti české a Sen noci svatojánské, které došly mezinárodního ohlasu nejen pro dokonalý a osobitý výtvarný rukopis, nýbrž také pro sourodou hudební část. Trojan byl za svou invenční a působivou hudbu několikrát vyznamenán — 1947 čestnou prémií státního filmu, 1959 na X. filmovém festivalu v Karlových Varech čestným diplomem za Sen noci svatojánské, 1960 státní cenou Kl. Gottwalda, 1962 na 3. mezinárodním konkursu filmové hudby ve Valencii zvláštní cenou za Špalíček, medailí Cidalc a cenou Mercurio de Oro.

Pohádky pro akordeon a orchestr vytvořil roku 1959 jako koncertní suitu. Použil v ní akordeonu jednak zvuko-malebně — jak je tomu třeba u řevu draka ve třetí pohádce, jednak jej spojil s jinými nástroji. Dostal tím svěží barvy, které se dobře hodily pro lehce burleskní námět. Kromě akordeonu použil v orchestru piccoly, flétny, hoboje, anglického rohu, dvou klarinetů, basklarinetu, trubky, bicích nástrojů, celesty, klavíru a smyčců. Celá suita má ráz veselého talentu Trojanova: od začátku do konce vypravuje své příběhy s humorným zaujetím. Že se tu a tam vyskytnou vážná místa, to si pro kontrast vyžádala hudba, v níž se — podobně jako v životě — nemůžeme pořád jen smát.
Názvy pohádek a názornost Trojanova podání stačí, aby posluchač chápal, oč jde. Vstupujeme do díla předehrou v sonátové formě, která má taneční a bujarý ráz: Odtančeme s ní do pohádek! Abychom dosáhli změny v náladě, potkáme Ospalou princeznu, jež se z nyvého snu nedá žádným pokusem vyrušit. Nechrne ji, protože vzápětí dostaneme do rukou Kouzelnou skříňku, která je velmi zábavná: sype ze sebe i občasná kouzla, čáry. Abychom měli pořádný děj, předvede nám skladatel tradiční pohádku jak se patří: vidíte zarmoucenou princeznu, pak řve drak fugu a jeho hlavy v převratu odpadávají jedna za druhou: to je usekává princ-osvoboditel. Nedivte se, když se pak mladý párek nad udolanou bestií nakonec raduje! Po tak vyčerpávající příhodě se musíme zase něčím povyrazit. A není-li pěkný kolotoč také pohádka, nejen pro děti? Jeho pouťová veselost se vydovádí a dohrká v pořádném valčíku a zanese k nám vůni jarmarku. A aby zase přišla na své harmonika, vystoupí námořník a zahraje na ni od podlahy. Tanec přechází z veselí do svůdnosti a nakonec se vytratí do neznáma. Stalo se něco? Ano! Harmonika byla očarovaná a svedla námořníka do hlubin: možná, že to bylá Siréna nebo zkrátka žena, ale příběh dopadl špatně. Ovšem tohle nemůže skladatel nakonec připustit a proto uzavřel suitu Pohádkou akrobatickou: jako kolotoč, je i hrazda nebo vysoké lano okouzlující podívaná a dá se řadit do pohádek. A proč by i tam nezasáhly lidské city — které slyšíte v lyrice naší podívané, když přece’ cirkus dělají také jen lidé?

V suitě se mísí realita a výmysly, veselí a tesknota, ale vseje tu dobromyslné, a kdyby nebylo toho nešťastného námořníka, bylo by všechno dobře dopadlo. Ale jedna příhoda nepokazí celek, a ten působí radostně.
Trojanovy pohádky obohacují světovou literaturu pro akordeon novým a výrazným způsobem. Sólista v nich uplatní nejen svou hudebnost, ale i virtuósní dovednost.
Václav Holzknecht

VACLAV TROJAN (geb. 1907) lenkte durch eine Reihe von Werken neoklassischer Prägung, in denen poetische Phantasie und kerngesundes musikalisches Empfinden unzertrennlich miteinander verbunden sind, die algemeine Aufmerksamkeit auf sich. Das Gesagte gilt vor allem von seinen Kammerwerken sowie auch von der Oper für Kinder „Das Karussell». Seine größten Erfolge feierte er jedoch als Filmmusikkomponist. In Gemeinschaft mit Jiff Trnka schuf er eine Anzahl von Puppenspiel- und Zeichenfilmen, wie z. B. „Spalicek», „Des Kaisers Nachtigall», „Prinz Bajaja», „Alttschechische Sagen» und den „Sommernachtstraum», denen nicht nur wegen ihrer vollkommenen und durchaus persönlichen bildnerischen Handschrift, sondern in gleichem Maße auch wegen ihres musikalischen Teils hohe internationale Anerkennung zuteil wurde. Vaclav Trojan wurde für seine inventionsreiche und ausdrucksstarke Musik etliche Male ausgezeichnet: 1947 erhielt er die Prämie des tschechoslowakischen Staatsfilms, 1959 bei Gelegenheit des X. internationalen Filmfestivals in Karlsbad wurde ihm das Ehrendiplom für den Film „Der Sommernachtstraum» verliehen, 1960 wurde er mit dem Staatspreis Klement Gottwalds ausgezeichnet und beim 3. internationalen Konkurs der Filmmusik in Valencia, der 1962 stattfand, wurde ihm für den Film „Spalicek» der Sonderpreis, die Cidalc-Medaille und der Mercurio de Oro-Preis zuteil.

Die Märchen für Akkordeon und Orchester entstanden als Konzertsuite im Jahre 1959. Der Komponist verwendete das Instrument sowohl aus rein tonmalerischen Gründen — wie dies besonders beim Gebrüll des Drachen im dritten Märchen erforlich war — als auch in Verbindung mit anderen Instrumenten. Auf diese Weise gelang es ihm, jene frische Tonfarbe zu erzielen, die trefflich zu dem leicht burlesken Sujet paßt. Die Orchesterbesetzung des Werkes ist wie folgt: Pikkoloflöte, Flöte, Englischhorn, Oboe, zwei Klarinetten, Baßklarinette, Trompete, Schlaginstrumente, Cclesta, Klavier und Streichinstrumente. Die ganze Suite ist vom freudigen Wesen Trojans und seines Talents geradezu durchdrungen: vom Anfang bis zum Ende erzählt er seine Geschichten mit humorvollen Eifer. Daß hie und da auch ernstere Stellen vorkommen, das will die Musik selber so, bei der wir — ähnlich wie im Leben — doch nicht nur lachen können.
Die Titel der einzelnen Märchen und die Anschaulichkeit von Trojans Verarbeitung genügen vollauf, um dem Hörer zu verraten, worum es sich handelt. Das Werk eröffnet ein Vorspiel von heiterem tanzartigem Gepräge in Sonatenform : Laßt uns also hineintanzen mit ihm in das Reich der Märchen! Vielleicht zum zunächst eine Veränderung unserer Stimmung zu bewirken, begegnen wir der „Verschlafenen Prinzessin», die sich durch nichts aus ihrem von schmachtenden Träumen durchzogenen Schlaf reißen läßt. Lassen wir sie ruhig weiterschlafen, denn jetzt halten wir schon das Zauberkästchen in unseren Händen, das auf höchst unterhaltsame Weise auch allerhand Zauber aus seinem Innern hervorzubringen weiß. Um auch der möglichen Forderungnach einer ordentlichen Handlung Rechnung zu tragen, führt uns der Komponist ein richtiges Märchen im traditionellen Stil vor: wir sehen eine gramverzehrte Prinzessin, dann brüllt der Drache seine Fuge, worauf einer seiner Köpfe nach dem anderen fällt, abgehauen vom Schwert des Prinzen und Befreiers. Können wir uns wundern, wenn sich das junge Paar ob der überwundenen Bestie freut? Nach einem solchen Abenteuer müssen wir uns nun doch etwas erholen! Und ist ein- schönes Karussell nicht auch ein Märchen und zwar nicht nur für Kinder? Seine ausgelassene Lustigkeit tollt sichtfn einem ordentlichen Walzer aus und läßt in uns die Vorstellung eines Rummelplatzes erstehen. Damit auch das Akkordeon wieder auf seine Kosten komme, betritt ein Matrose die Szene und spielt etwas zum Tanz auf. Seine Weise geht allmählich von lustigen in verführerische Töne über um sodann im Unbekannten unterzutauchen. Ist etwas geschehen? Allerdings! Das Schifferklavier war verzaubert gewesen und hat den Matrosen in die Meerstiefen hinabgezogen — vielleicht war es auch eine Sirene oder sonst ein weibliches Wesen gewesen — Tatsache ist, daß die Geschichte ein schlechtes Ende nahm. Das ganze Stück traurig ausklingen zu lassen, das war etwas, was der Komponist nun doch nicht zulassen konnte, und so beschließt er seine Suite mit dem Märchen von den Akrobaten, bietet doch der Seilkünstler oder die „fliegenden Menschen» am Hochtrapez einen nicht minder bezaubernden Anblick als sagen wir das Karussell. Warum sollte man ihnen daher den Zutritt in das Märchenreich verwehren? Und warum sollte es dort an menschlichen Gefühlen mangeln, wo doch der Zirkus auch eine Angelegenheit der Menschen ist?
In Trojans Märchensuite durchdringen sich gegenseitig Wirklichkeit und Traum, Freude und Schwermut. Aber die Darstellung ist durchaus gutmütig gemeint: gäbe es nicht den unglücklichen Matrosen, so wäre alles gut ausgefallen. Doch ein Stück verdirbt nicht das Ganze, das ausgesprochen freudig wirkt.
Trojans Märchen bereichern die Weltliteratur auf neue und ausdrucksvolle Art, wobei auch der Solist sein musikalisches Feinfegühl und virtuoses Können voll zur Geltung bringen kann.
Vaclav Holzknecht
Deutseh von Norbert Chotas

VACLAV TROJAN (born 1907) has aroused attention with a number of works of a neo-classical character in which poetic phantasy combined with sound musicality, such as his chamber compositions or his opera «The Roundabout» intended for interpretation by children. His greatest success hitherto, however, has been his film music. He has composed the music for a number of Jiff Trnka’s puppet films such as «Spalfeek», «The Emperor’s Nightingale», «Prince Bajaja», «Old Bohemian Legends» and «A Midsummer Night’s Dream», which received international recognition not only for their perfect and original artistic style, but also for their music which was in perfect harmony with the contents and style of the films. Vaclav Trojan has received several awards for his inventive and effective music, including the honorary premium of the Czechoslovak State Film in 1947, a Diploma of Honour for «A Midsummer Night’s Dream» at the Film Festival in Karlovy Vary in 1959, the State Prize in 1960, a special prize for «SpaUdek» at the Third International Competition of Film Music in Valencia in 1962, the Cidalc Medal, and the Mercurio do Oro Prize.

He composed his «Fairy-Tales for Accordion and Orchestra» in 1959 as a concert suite, using the accordion, on the one hand, for descriptive purposes, such as the roaring of the dragon in the third fairy-tale, and combining it, on the other hand, with other instruments, thus achieving a fresh colouring complying well with the slightly burlesque subject. Apart from the accordion, he used in the orchestra a piccolo, a flute, an oboe, percussion instruments, a celesta, a piano, and strings. The whole suite is characterized by the humorous talent of its composer: from beginning to end in tells its stories with humorous enthusiasm. The serious pieces which occur here and there bow to the law of contrast which applies in music, too. Similarly as in real life, neither in music can we laugh all the time.

The names of the individual fairy-tales and the character of Trojan’s music are sufficient to make the listener understand what the composer had in mind. The composition begins with an overture written in the form of a sonata of a playful dancing character which leads us traight into the fairy-tales. To bring about a change of mood the composer introduces us to the Sleepy Princess who resists all attempts to wake her from her beautiful dream. Soon we leave her because we find in our hands a Magic Box which is quite amazing as it pours out magic and charms. To afford some action, the composer produces a fairy-tale with all the usual trimmings: we see an unhappy princess, a dragon roars in a fugue, and then his heads are cut off one after another by none other than the prince who comes to free the princess. Naturally we are not surprised when the young couple rejoices over the vanquished beast. After such an exhausting experience we must have some light entertainments. And is not a beautiful roundabout an enchanting fairy-tale, too, and not only for children? Its funfair gaiety burts out in a lively waltz and we feel the atmosphere of a village fair. And then the accordion comes into its own again. A sailor appears and plays it good and proper. The dance changes from a merry tune into a seductive one. What has happened? The accordion was enchanted and seduced the sailor to follow it into the depth of the sea. Perhaps it was a Siren or merely a woman—but the story comes to a bad end. The composer cannot, however, tolerate a sad end to his work and therefore concludes his suite with the «Acrobatic Fairy-tale»: similarly as the roundabout, the flying trapeze and tight-rope afford an enchanting spectacle, too, and can both be ranged among fairy-tales. And why could not the human feelings which we hear in the lyrism of Trojan’s music find expression even here? After all, a circus is brought to life by people, too.
In Trojan’s suite reality mingles with phantasy, gaiety with wistfulness, but everything is good-natured and, but for the unfortunate sailor, everything would end well. However, one story cannot spoil the whole work which affords a cheerful impression.
Trojan’s «Fairy-tales» enrich world literature for the accordion in a new and important way, the performing solist having an opportunity to display not only his musicality, but also his virtuosity.
Vaclav Holzknecht
Translated by Joy Kadelkovd

Источник

Вацлав Троян — Václav Trojan

Вацлава Trojan (24 апреля 1907, Пльзень — 5 июля 1983) был чешский композитор из классической музыки лучше всего известен своими саундтреками. Троян изучал композицию в Пражской консерватории у Ярослава Кржички и Отакара Острчила с 1923 по 1927 год. До 1929 года он продолжал обучение в мастер-классах композиции Алоиса Габы , Йозефа Сука и Витезслава Новака . Композитор и аранжировщик танцевальной и джазовой музыки в 1930-х годах. , он был музыкальным руководителем Радио Прага с 1937 по 1945 год. После окончания Второй мировой войны Троян чаще всего писал для кино, сцены и радио, а также установил тесные связи с режиссером Иржи Трнкой , заработав международную известность благодаря своей музыке для Популярные кукольные мультфильмы Трнки. Музыка Трояна в основном написана в неоклассическом стиле, и он часто черпал вдохновение из традиций чешской народной музыки . В 1940 году он получил чешскую Национальную премию за его замечательную детскую оперу Kolotoč ( «The Merry-Go-Round»), а в 1960 г. К. Готвальда Государственной премии за музыку для Sen nocí svatojánské ( «A Сон в летнюю ночь») .

Содержание

Работает

• Карусель . Сюита из оперы (1940) 24 ‘
• Тарантелла для симфонического оркестра (1940), CHF, r SU 5 ‘
• Сказка для симфонического оркестра (1946), CR 5 ‘
• Императорский соловей . Сюита из кинофильма (1950), CHF, PA 33 ‘
• Шествие по античной Праге , для медных духовых и литавр (1956–57)
• Тарантелла ди Таранто , для симфонического оркестра (1957), CHF 3,5 ‘
• Сказки для аккордеона с оркестром (1959), SU, r SU, CRo 22 ‘
• Sinfonietta armoniosa для камерного оркестра (1970), PA, o PA 16,5 ‘
• Юмористические вариации на тему «Весенней песни» Феликса Мендельсона-Бартольди (1936, переработка 1971), CHF, PA 34 ‘
• Поэтическая сюита (1972), 28 швейцарских франков
• Улыбка Шекспира . Шесть сцен по мотивам комедий Шекспира для большого оркестра (1972), 24 швейцарских франка ‘
• Четыре карикатуры (с добавлением одной) для духового оркестра, ударных инструментов и фортепиано (1974), 13 швейцарских франков.
• Концертино для трубы соло и малого оркестра (1977), 12 швейцарских франков
• Сон в летнюю ночь . Сюита из балетной пантомимы (1982)

• Passionato для двух скрипок, альта и 2 виолончелей (1927), 15 швейцарских франков
• Духовой квинтет на сюжеты народных песен (1937), SU, r SU 20 ‘
• Вариации из струнного квартета «Знаменитые монологи Мосны» (1944).
• Разрушенный собор , для аккордеона соло (1958), SU, r SU 5 ‘
• Куриная полька для аккордеона (1960), SU 5 ‘
• Тарантелла в переложении для 2-х аккордеонов (1965), PA 5 ‘
• Князь Баяя . Сказочная сюита для скрипки, гитары и аккордеона (1967), 22 швейцарских франка ‘
• Императорский соловей . Сюита из одноименного фильма для скрипки, гитары и аккордеона (1969), PA 22 ‘
• Народные песни Чехии, Моравии и Словакии для скрипки, гитары и аккордеона (1970)
• «Соловей и смерть» (из музыки к фильму «Императорский соловей») для скрипки и фортепиано (1970), PA
• Народные песни и колядки для аккордеона (1973), PA
• Дивертисмент для духового квинтета (1977), CHF, SU, r SU 12 ‘
• Нонетто фаволосо , для флейты, гобоя, кларнета, фагота, валторны, скрипки, альта, виолончели и контрабаса «О доблестном рыцаре Баяе» (1977), 17 швейцарских франков

Вокальные аранжировки и стилизации народных песен

• Детские игры . Сюита для детского хора с оркестром (1936), CR 15 ‘
• Наша страна в песне и танце . Кантата для соло, смешанного хора и оркестра (1936) 45 ‘
• Юмор в народной песне . Кантата для тенора, баритона. детский хор и оркестр (1938)
• От Богемии до Моравии , для соло, смешанного хора и оркестра (1940) 20 ‘
• Рождественские песни для соло, смешанного хора, оркестра и органа (1940) 40 ‘
• Народные песни из Пльзенского края для тенора и духового квинтета (1942), CHF, r SU 20 ‘
• Народные песни края Крконоше , для соло, смешанного хора и оркестра (1946), CR 20 ‘
• Чешские пасторали для детского (или женского) хора и соло в сопровождении двух аккордеонов и ударных инструментов (импровизация) или фортепиано (1966), CHF, PA 9 ‘
• Чешские и словацкие народные песни для голоса и фортепиано (1967) CHF, PA, r PA (выборка «Я твоя песня») 104 ‘
• Народные песни из Чехословакии для мужского хора (1978)
• Три чешские и четыре моравские песни для женского и мужского камерного хора в сопровождении флейты, треугольника и бубна (1978), CHF 8,5 ‘
• Силезские частушки для женского хора и фортепиано (1978)

Прочие вокальные произведения

• Шпаличек . Сюита для детского хора и фортепиано из одноименного кукольного фильма в обработке Милана Сольца (1968), SU 45 ‘
• Военная песня . Малая кантата на слова Ладислава Дворского для детского хора, соло и камерного оркестра (1971), Чехословацкое телевидение Острава 7 ‘
• Легкомысленный алфавит . Песни для детского хора и фортепиано на тексты Вацлава Фишера (1976), PA 50 ‘

• Карусель . Вечерняя опера для маленьких и больших детей в шести картинах на либретто М. Чарусова-Гардавской (1936–39), ДИЛИЯ, р СУ (декорации)
• Золотые ворота . Сценическая поэма на весь вечер для соло, ансамблей и оркестра на популярные мотивы на либретто Карела Плички (1971–73), SU (две части), r SU
• Сон в летнюю ночь . Балетная пантомима (1982), ДИЛИЯ
• Князь Баяя . Сказочный балет ( дек. Яна Клусака , 1986), ДИЛИЯ

Музыка из фильмов

• Засадил дедек ржепу (1945) — его первое сотрудничество с Йиржи Трнка
• Шпаличек (1947)
• Цисаржув славик (1949)
• Prince Bayaya (1950) — в 1980 году Троян переделал оригинальную партитуру Bajaja для акустического и электрофонического аккордеона.
• Staré pověsti české (1953)
• Осуди Добрэхо Вояка Швейка (1955)
• Vodníkův mlýn
• Abák

Источник